Kabaretní kostýmy, teatrální show, mix alternativní elektroniky, industriálu, gothic rocku a punku, Emilie svou hudbu nazývá jednoduše jako „victoriaindustrial“. Výsledkem rovnice o dvou neznámých (a nevypočitatelných?), tedy Emilie Autumn plus The Bloody Crumpets, pak snad ani nemůže být nic jiného, než totálně výstřední, zábavná, ale hlavně nádherně zvrácená show, která je lahůdkou nejen pro uši, ale i pro oči. Ostatně, čekali byste něco jiného od ženy, která věří, že každá žena je víla a jejíž pes nosí křidýlka a je svou paničkou nazýván „fairy-dog“…?

Na jedné straně extravagance sama, na straně druhé neuvěřitelně talentovaná a všestranná umělkyně, to vše v sobě skrývá postava jménem Emilie Autumn. Již ve svých čtyřech letech se začala učit na housle a následně vystudovala na konzervatoři skladatelství, dirigentství a hudební historii. Jejím největším vzorem byl tehdy famózní houslista Nigel Kennedy, jehož odkaz často cituje i nyní. Od té doby ovládá s přehledem také piano, violu nebo cembalo. Každopádně jak šel čas, Emilie začala už na konzervatoři pobuřovat své okolí extravagantním chováním a oblékáním, pro které již tehdy byly typické utažené korzety, těžké boty a dlouhé fialové vlasy. Následně začala sama studovat různé hudební žánry, zejména jazz, rock a středověké, renesanční a barokní melodie. S těmito žánry začala pracovat a pomalu se tak rodil mix, který je tak charakteristický pro její hudbu i nyní.

Už ve svých sedmnácti letech nahrála desku On a Day.., která je kromě předělávek od známých skladatelů tvořena i několika vlastními skladbami. Na dalším nosiči, pojmenovaném Enchant (2003), už je to typická Emily v podobě, jak jí známe i nyní. Nabízí kombinaci rocku, kabaretu, klasické hudby a irské lidové muziky, která okamžitě dostává označení „fantasy rock“ a Emilie se s tímto materiálem dostává do povědomí širšího okruhu fanoušků, a to i v Evropě. Rozjezd slibné kariéry pokračuje ještě tentýž rok v podobě nabídky na spolupráci ze strany podobně ulítlé umělkyně Courtney Love, bývalé to Kurtově partnerce, se kterou Emilie jako anarchisticky laděná houslistka absolvovala světové turné, aby se následně podílela i na jejím albu Americas. Během práce na albu Opheliac, které začala nahrávat poprvé se svou novou doprovodnou kapelou The Bloody Crumpets, dostala nabídku spolupracovat s další výraznou osobou hudební scény, kytaristou a zpěvákem Smashing Pumpkins Billym Corganem.

Emilie Autumn se v té době stala zavedeným pojmem na poli alternativního umění a její tvorba ukazuje, jak originálně lze kombinovat svět hudby a kabaretně/teatrální show. Mj. Emilie v sobě objevila i návrhářský talent, který stylově plně koresponduje s hudbou, kterou tvoří a proto už se asi nepodivíte zprávě, že v roce 2006 předestavila, jak jinak než pořádně ulítlou, kolekci oblečení ve stylu nazvaném jako „puktoriánský“, která se následně stala obrovským hitem zejména mezi mládeží.

Když se vrátíme k desce Opheliac, tak ta nabídla zase nové originální postupy, a tak se k elektrickým houslím přidal například zvuk bicích, cembala a překvapivě agresivní zpěv. Na albu je také několik velmi temných písní, ve kterých se Emilie vyzpívává ze své bolesti ze znásilnění, kterému čelila ve svém mládí. Již plně etablovaný hudební styl „victoriandustrial“ je ke slyšení i na posledních deskách Laced/Unlaced, z nichž některé skladby byly použity do soundtracku ke známému horroru Saw. V současnosti se očekává vydání novinkového alba, které dostalo název Fight Like a Girl. 

Jak již bylo zmíněno, Emilie je na svých koncertech doprovázena skupinou The Bloody Crumpets. Tato čistě ženská kapela je jedinečným doplněním živých koncertů a zároveň se velkou měrou podílí na nenucené absurdnosti celé teatrálně/hudební show. Všestrannost Emilie se projevuje i v současnosti, kdy kromě hudby pracuje i pro svou produkční agenturu, píše básně a pohádky pro dospělé, provozuje vlastní módní značku a nedávno se začala věnovat i natáčení krátkých filmů.