Úvod programu mě tradičně minul, kapelu MISTAKE, vítězě soutěže Bandzone Rock Max 12 jsem ani vidět nechtěl, pánové si odměnu za vítězství snad užili a já jim to moc přeji, třeba z nich vyroste slušná kapela. SALAMANDRU jsem sice taky neviděl, ale mám docela podrobné zprávy o tom, že šlo o solidní koncert, navíc zdá se zapracovali na anglické výslovnosti, která mi u jejich studiové tvorby trhá uši a vyloženě mi její hudbu znechutila. Příště už si možná dám říct.

ŠKWOR jsem prozměnu poslouchal jen při courání areálem a z toho co jsem slyšel odehráli svůj set poměrně kvalitně, jejich hudba na takovéto festivalové akce sedí, jednoduché texty a melodická linka přímo svádějí k blbnutí v kotli, už teď jsem si však jistý, že to bude beze mě. Totéž mohu v klidu říci o folk metalových lotyších ze SKYFORGER a české zábavovce DOGA. Izzyho jsem také poslouchal jen zvpovzdálí a zdálo se, že lidé jeho výkon ocenili. Proč ne, ale žádná z těchto kapel není mému srdci blízká a v součtu s nedělní únavou bych se u jejich koncertů vyloženě protrápil.

Co se šílenců z HELL týče, můžu snad říci jen tolik, že nízký počet lidí na place byl přímo úměrný výkonu. Snaha se kapele upřít nedá, ale jejich tvorba mi přijde neskutečně nudná a zdá se, že jsem nebyl sám. PAUL DI ANNO dal se svým uskupením vzpomenout na léta, která strávil v kapele IRON MAIDEN, v té působil od úplného začátku, než byl kvůli drogám a alkoholu nahrazen Brucem Dickinsonem. Klasické fláky této britské legendy zní v DI ANNOVĚ podání velice zvláštně, především pak pro fanouška jeho původní kapely, ale setlist proložen jeho vlastní tvorbou nebyl vůbec zlý. Bohužel slabý den z mého pohledu spokojeně pokračoval, ani TIAMAT není nic co by mě uchvátilo a zastavil jsem se jen na pár písní. Hudba je to nesporně kvalitní, přesto si dokážu představit, že vyloženě introvertní chování kapely na pódiu mnoho lidí odradí. Skromný koncert, kvalitně odehraný, ale slušel by mu možná noční čas a také malinko živější kapela.

A konečně něco, o čem můžu napsat více. Koncert GOTTHARD, kteří povstali z popela po tragickém úmrtí Steeva Lee, předvedli jeden z vrcholů festivalu. Nový zpěvák Nic Maeder si fanoušky získal okamžitě. Neuvěřitelně charismatický chlapík hlasem dokonale připomíná právě zesnulého předchůdce a zjevně dodal kapele novou chuť do hudebního života a to je zatraceně dobře, protože přijít o dokonalý a poctivý hard rock by byla obrovská škoda. Album „Firebirth“ mělo logicky docela velké zastoupení a písně jako „Remember Its Me“, či „Starlight“ vyvolávaly mrazení v zádech. Zapomenut nebyl ani Steeve, pro kterého zazněla píseň „One Life, One Soul“, ta už musela chladit i ty nejtvrdší metalisty. Zazněly také starší písničky, pro představu vybírám „Hush“ a  „Dream On“. Výkon Nica Maedra a kapely GOTTHARD byl jednoznačně největším překvapením festivalu a to v tom nejlepším slova smyslu. Paráda pánové!

Kapelu ARCH ENEMY v čele s charismatickou Angelou komentovat nebudu, její písničky se mi opravdu nelíbí, věřím však, že fanoušci si koncert užili, i když by člověk při světelné palbě z reflektorů měl strach o jejich zdraví a případné záchvaty. Raději se pozastavím nad hvězdou večera a kapelou, jenž uzavírala celý program letošního festivalu Masters of Rock. Švédská válečná mašina SABATON se neskutečně rychle vyšvihla nahoru, není tomu tak dávno, co ve Vizovicích hráli v neatraktivních časech a nyní jsou jedním z headlinerů. A po právu, i když vše začalo rozpačitě, na Joakimovu partu jsme museli čekat přes 20 minut a ještě mě málem uspali zbytečně dlouhým intrem od kapely EUROPE. Jakmile však spustili palbu v podobě „Ghost Division“ už to se všemi lidmi na place zase mlelo. Joakim je obrovský šoumen a na českém území vše umocňuje několika naučenými frázemi, které občas i spojí s angličtinou, ve výsledku je obrovská zábava a překvapivě mě ani nenudily řeči mezi písněmi, kterými rozesmál většinu osazenstva. Co se kapely týče, ta sice prošla výraznými personálními změnami, hudba SABATON však stojí na něčem jiném, takže střídání stráží nebylo prakticky poznat. Rušivým elementem bylo jen losování výherce soutěže časopisu Spark o 10.000 korun, jenž se natáhlo více, než by bylo zdrávo. Naštěstí i během něj dokázal Joakim publikum bavit svými vtipy. Z nového alba „Carolus Rex“ SABATON předvedli jen dvě písně, jednou z nich byla samozřejmě ta titulní a pak také „Gott Mit Uns“, zbytek byl průřezem dřívější diskografie, nechyběly tak klasické hity jako „40:1“ a „Primo Victoria“. Za zmínku ješte stojí také píseň věnovaná speciálně Masters o českém Maršálu RAF Karlu Janouškovi. Lepší zakončení festivalu si snad ani nelze představit, když ve vás švédská kapela probere aspoň na malou chvíli národní hrdost, je to něco neskutečného.

Závěrem dovolte malé shrnutí. Vizovice se jako každý rok opouštěly těžce a jsem si jistý, že příští rok to nebude jiné. Trošku nás zlobilo počasí, atmosféru narušila tragédie, ale jinak vše probíhalo v klasicky přátelském duchu, který je nezapomenutelný. Organizačně vše proběhlo v pořádku, vždy se najdou nějaké mouchy, ale ty snad do příště zmizí. Nebylo by například špatné nám pánům poskytnout Crossy, abychom nemuseli polévat okolí plotů a stromů a působit tak v posledních dnech dosti nepříjemný zápach. A našlo by se pár dalších věcí, ale ty se lehce překousnou, když jste obklopení skvělou partou lidí, stejného hudebního vyznání jako vy. Už teď se tak můžeme těšit na příští rok.

Vrcholy festivalu: SABATON, GOTTHARD, UNISONIC, atmosféra
Zklamání festivalu: EDGUY, úmrtí a velký počet zranění
Věci k diskuzi: vratné kelímky, NIGHTWISH, jakou kapelu pro příští rok

PS: Speciální poděkování skupince lidí, která se mnou trávila většina času a byla mi velice nápomocná při tvorbě této reportáže, jmenovitě členům rodiny (metalová máma Lenka, „hudební kritik“ strejda Peťa, hlavní bavič Tom), všem členům naší velké party (Luďa, Ála , Peťka a spol.), seskupení Pinkwawe a  samozřejmě také mým slovenským přátelům Lucce a Markovi za skvělou společnost a šéfredaktoru Valhally Stillbornovi za zprostředkování nového pohledu na festival Masters of Rock. Těším se na vás příští rok!

Foto: Sachtikus (pre PhotoMusic.cz)

HELL

PAUL DI ANNO

TIAMAT

GOTTHARD

ARCH ENEMY

SABATON